Posilovani.net  
 Posilovani.net - Domů - Odpovědět - Statistika - Registrace - Hledat -


forum.posilovani.net / Výživa / Voda z vodovodu
Autor Zpráva
jar12

Člen
# Zasláno: 22 Dub 2011 20:51


sem si ted precetl jeden clanek a teda nevim jestli se smat a nebo premyslet jestsli tenhle bulvarni platek ma pravdu

http://www.super.cz/clanek/46251-voda-z-kohoutku-d ela-z-muzu-zeny.html

ja teda piju zasadne jen vodu z kohoutku tak doufam ze me to nejak nepoznamena
lowsystem

Člen
# Zasláno: 22 Dub 2011 23:28


Moc se tomu nesměj, je to fakt pravda, dá se najít plno studií, který to jen potrvzujou, akorát na tom www.super.cz ten titulek přehnaly, zatim se neví co přesně to způsobuje...


Calishenics way
tetsuo

Člen
# Zasláno: 23 Dub 2011 16:16 - Změnil/a: tetsuo


Ve vode byly odjakziva estrogeny a dalsi hormony. Nic novyho. V pude je spousta hormonu od uhynulych zvirat. Lidi staleti pili vodu, kde byly uhynuly zvirata a lidi. Na kazdeho cloveka pripadaji denne tuny uhynuleho hmyzu jehoz hormony letaji vzduchem. A jaky to ma vliv? Zadny. Telo ma vuci cizim hormonum dost silnou rezistenci.
Muzi se potykaji s hormonalnimi nerovnovahami ve vetsi mire kvuli mnoha faktorum. Voda z kohoutku ma minimalni vliv.


Nový web a fórum o posilování: http://www.body-test.cz/cs/
ronin10

Člen
# Zasláno: 23 Dub 2011 19:03 - Změnil/a: ronin10


Ve vode byly odjakziva estrogeny a dalsi hormony. Nic novyho. V pude je spousta hormonu od uhynulych zvirat. Lidi staleti pili vodu, kde byly uhynuly zvirata a lidi.

Jasně,ale není hormon jako hormon.

Pochybuji že zvířata brali syntetické hormony atd.....

Léky nepůsobí jen na pacienty
Koncem minulého století se znečištění českých řek významně snížilo. Jak však klesalo znečištění klasickými látkami, pocházejícími především z komunálních odpadních vod průmyslové výroby, dostávaly se do popředí nové, specifické polutanty, takzvané PPCP (Pharmaceutics and Personal Care Products), které se do vodních toků dostávají kvůli používání člověkem.


Mezi PPCP patří nejrůznější léčiva, především paracetamol, kyselina acetylsalicylová, ibuprofen, diklofenak, antibiotika, antiepileptika, betablokátory, regulátory tuků, orální antikoncepční prostředky, cytostatika, antidepresiva či kontrastní látky a stopovače používané při vyšetřeních, z kosmetických přípravků pak umělá pižma, která jsou obsažena v drtivé většině současných kosmetických výrobků, nebo aktivní látky filtrů proti spálení v opalovacích krémech. Současnými analytickými metodami zjišťují laboratoře přítomnost těchto látek nebo jejich metabolitů a analogů v podstatě ve všech větších řekách, a to jak ve vodě, tak i v sedimentech nebo tkáních vodních organismů.
Podle studie uveřejněné v prosinci 2002 v časopise Environmental Health Perspectives je množství PPCP, které se do životního prostředí každoročně dostane, stejně velké jako množství použitých pesticidů. „Samozřejmě nemůžete nikomu zakázat, aby si PPCP kupoval a používal je, kvůli čemuž se dostanou do běžných komunálních vod. A u léků to platí dvojnásob,“ říká RNDr. Josef Fuksa, CSc., z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze.
Ne výrobci, ale spotřebitelé


Největšími znečišťovateli vodních zdrojů látkami z PPCP nejsou výrobci léčiv či kosmetických přípravků, ale jejich spotřebitelé. „Výroba se dá kontrolovat, existuje celá řada mechanismů jak vypouštění znečišťujících látek z výroby regulovat nebo zcela eliminovat, ale spotřebu PPCP omezovat ani kontrolovat nemůžete, a to je hlavní problém,“ podotýká RNDr. Fuksa. Logicky tedy prostředí zatěžují nemocnice a další zdravotnická zařízení (navzdory předpokladům však nejsou hlavními znečišťovateli, pouze ke znečištění přispívají), zemědělství (antibiotika a hormonální prostředky přidávané do krmení), ale především domácnosti, které PPCP používají a zatěžují prostředí velmi významně. Léky se totiž v lidském těle „nevstřebají“ úplně, jejich přebytky či metabolity člověk prostě - většinou s močí - vyloučí.
Odborníci dále poukazují na fakt, že řada lidí se nespotřebovaných léků nebo přípravků s prošlou záruční lhůtou zbavuje spláchnutím do toalety, což rovněž představuje nezanedbatelný zdroj znečištění. „Dlouho se věřilo, že uživatelé farmak (producenti PPCP) leží v nemocnicích - už se ví, že jsou doma. Výjimky se jistě najdou, ale nemocnice nemají vyšší výskyt než normální město,“ podotýká Josef Fuksa. Specifické polutanty z kosmetických přípravků se pak do odpadních vod dostávají každodenním používáním, například při mytí.
Nejasné nebezpečí


Snad nejvíce se mluví o dopadu na vodní ekosystémy a užívání vody ve spojitosti s antibiotiky a endokrinními disruptory (hormonální antikoncepční přípravky či látky, které mají podobné vlastnosti, kvůli nimž narušují hormonální vývoj živočichů v prostředí). Antibiotika totiž mohou indukovat rezistenci u potenciálně patogenních bakteriálních kmenů, endokrinní dispuptory, zejména rezidua antikoncepčních přípravků, pak prokazatelně ovlivňují rozmnožovací schopnosti vodních organismů.
Již od poloviny 90. let byla publikována řada výzkumů ukazujících, že jsou-li ryby vystaveny působení syntetických hormonálních přípravků, začne se u nich vytvářet bílkovina vitellogenin, jež je typická pro jikry, popsány byly i případy, kdy se z exponovaných samců ryb vyvinuly samičky (při vědeckých experimentech byly PPCP polutantům vystaveny malé ryby v kleci). Nebezpečí, které přítomnost látek z PPCP ve vodách představuje, zatím není zcela jasné ani akutní, přesto se řada odborníků domnívá, že by riziko mohlo být spojeno především s dlouhodobým působením PPCP. „Poměrně vážnou hrozbou také je, že zatím přesně nevíme, jak tyto látky v prostředí působí. Naše poznatky se v současnosti omezují především na působení antibiotik a dnes známých endokrinních disruptorů,“ poznamenává RNDr. Fuksa.
Dokonalejší technika


O přítomnosti polutantů PPCP ve vodních tocích mluví vědci poměrně dlouho, podle Kelly A. Reynoldsové, MSPH, Ph. D., se předpokládalo, že se ve vodě vyskytují již od začátku výroby. Teprve v poslední době jsou však k dispozici metody jak jejich přítomnost a množství přesně zjistit. „Léky a jejich metabolity nyní nacházíme ve vodě proto, že k tomu konečně máme prostředky,“ napsala Reynoldsová v článku „Pharmaceuticals in Drinking Water Supplies“ (Léčiva ve zdrojích pitné vody).
Již v roce 1976 tak tým z britského vládního Centra pro výzkum vod (Water Research Centre) uveřejnil zprávu „Steroids as Water Pollutants“ (Steroidy jako látky znečišťující vodu), o pět let později uskutečnila univerzita v Liverpoolu výzkum abnormalit, které jsou způsobeny přítomností syntetických hormonů ve vodě. Jeho výsledky však nikdy nebyly publikovány, protože studie byla označena za vadnou. V průběhu 80. let se problémem zabývaly i další vědecké týmy, jejich práci se však nedostalo větší pozornosti, protože své teze nemohly podložit konkrétními a přesnými měřeními.
Začátkem 90. let se - také díky dokonalejší technice - problémem přítomnosti léků ve vodních zdrojích detailněji začali zabývat němečtí odborníci, kteří v podzemní vodě našli kyselinu klofibrovou - lék na snížení hladiny cholesterolu v těle. Mezi lety 1999 a 2000 provedli američtí vědci výzkum s názvem U. S. Geological Survey, zaměřený na zjišťování přítomnosti léčiv ve 139 vodních tocích 30 amerických států.
Zjistili v nich 95 různých polutantů patřících k PPCP, nejčastěji antibiotik, hormonálních prostředků a dalších léků, z nichž 82 bylo nalezeno alespoň v jednom vzorku. Navíc 80 % zkoumaných vodních zdrojů bylo pozitivních na minimálně jeden ze zjišťovaných kontaminantů, 75 % toků obsahovalo dvě a více látek z PPCP, 54 % více než pět, ve 34 % vzorků bylo nalezeno více než 10 těchto polutantů a 13 % bylo pozitivních na 20 a více látek patřících do PPCP.
Rozdílné tradice
Míra znečištění specifickými polutanty, k nimž PPCP patří, není ovšem ve všech zemích stejná. Podle RNDr. Fuksy za to může jednak různá úroveň čistíren odpadních vod v jednotlivých oblastech, jednak také rozdílný princip a tradice v předepisování léků. „PPCP jsou ve velkých vodních tocích přítom16 né prakticky všude, ale v různých koncentracích. V některých zemích je například nižší spotřeba antibiotik nebo antidepresiv, jinde naopak vyšší. Liší se i výběr léků předepisovaných na podobné zdravotní problémy. S hormonální antikoncepcí to může být podobné. Nelze proto na základě několika měření zobecňovat,“ vysvětluje Josef Fuksa.
Problém s dlouhodobým výzkumem PPCP v řekách navíc dle jeho slov spočívá i v rychlém vývoji trhu s farmaceutickými výrobky. „Může se velmi lehce stát, že se zaměříte na sledování přítomnosti určitého druhu léku či aktivní látky v řece, a za několik měsíců tento lék nahradí nějaký jiný.“ Poměrně složité je také stanovit jednotlivé PPCP ve vodě. Jedná se totiž o syntetické látky, které se odbourávají jinak než látky přírodní. PPCP se ve vodě či v čistírnách degradují na více látek, tzv. degradačních produktů, z nichž každá je odbouratelná jinak.
„Vzhledem k polárnímu charakteru farmak je hlavní cestou odstraňování PPCP jejich degradace mikrobiálním společenstvem na čistírnách odpadních vod, ve zmenšené míře se v závislosti na chemické podstatě PPCP uplatňují i různé fyzikální procesy,“ píše ve zprávě o „Výzkumu transportu, transformačních a degradačních procesů vybraných specifických polutantů ve vodních ekosystémech“ Mgr. Jan Svoboda z VÚV T. G. M. v Praze.
Přesto lze podle magistra Svobody ze zjištěných koncentrací PPCP a jejich metabolitů v odpadních vodách získat jistou představu o míře spotřeby léků, některých stimulantů, či dokonce narkotik. „Nelze to nicméně stanovit úplně přesně,“ upozorňuje RNDr. Fuksa, „ale bylo již publikováno i zjištění, že se dá například podle denního sledování koncentrací tracerů v tocích v blízkosti nemocnic zjistit, že se o víkendech neprovádějí angiografie.“
Hormony ve Vltavě


V současnosti se problémem PPCP ve vodních zdrojích zabývají v podstatě všechny rozvinuté státy, výjimkou samozřejmě není ani Česká republika. Rozsáhlý jednorázový výzkum na toto téma u nás provedl mezinárodní tým geochemiků, při němž se zaměřili na množství estrogenů ve Vltavě a jejích přítocích v Praze a ve vodě, která se do pražské vodovodní sítě dostává z Káraného a Želivky. Vědci ve vzorcích odebraných na podzim roku 2000 analyzovali 17--estradiol, estriol, 17--etinylestradiol, mestranol a noretisteron. Zatímco v některých zkoumaných tocích nebyly hormony zjištěny nebo se pohybovaly na úrovni detekčních limitů, někde byla jejich koncentrace významně zvýšená (viz tabulka).
„Většina hormonů odtéká do čističek, kde se jejich velká část zachytává v čistírenských kalech. Přesto jich malá část opět uniká do vodních toků. Čistírenské kaly se často různým způsobem využívají například v zemědělství. Co se pak s estrogenem děje, není přesně známo. Otázkou zůstává, zda malé koncentrace těchto látek nemohou projít i úpravnami pro pitné vody,“ píše v článku „Ženské hormony v povrtéma chových vodách, čističkách a pitné vodě v Praze“ doc. RNDr. Tomáš Pačes, DrSc., z České geologické služby.
ronin10

Člen
# Zasláno: 23 Dub 2011 20:18


Vážnější ohrožení pitné vody však RNDr. Josef Fuksa odmítá: „V České republice není pitná voda nijak zásadně ohrožena. Většina vodárenských nádrží, z nichž se voda pro úpravu bere, totiž leží na horních tocích, takže není PPCP tolik znečištěna. Výroba z podzemní vody ovlivněné jakostí říční vody na dolních tocích dnes není významná. Prostě nad zdroji pitné vody nebydlí tolik lidí - producentů PPCP. To ovšem platí jen dnes, za současného stavu znalostí o příslušných látkách a momentální úrovně obav lidí o své zdraví.“ V roce 2007 začal VÚV T. G. M. sledovat transformaci PPCP v čistírnách a ovlivněných řekách a výsledky z Vltavy odpovídají zjištěním týmu doc. Pačese.
Samci v ohrožení


Hormony, které se do vodních zdrojů dostávají kvůli hormonálním antikoncepčním přípravkům, jsou zatím nejvíce ohroženy organismy a živočichové žijící ve vodních tocích. „V řadě evropských řek mají rybí samci prokazatelné samičí znaky,“ prohlásil v roce 2000 na konferenci v Londýně, která se věnovala problémům životního prostředí, profesor Alan Pickering z Natural Environment Research Council. „S tímto problémem se setkáváme prakticky v celé severní Evropě.“ Jeho slova potvrdili i odborníci z ostatních zemí.
Kanadští a američtí vědci prokázali, že hormony mohou dokonce některé druhy ryb vyhubit, protože zasahují do jejich pohlavního vývoje. Navíc se to již netýká pouze ryb žijících v řekách, ale také ryb mořských, kam se právě kontaminovaná voda dostává vodními toky. Odborníci dokonce zaznamenali poruchy v pohlavním vývoji u lososů, kteří táhnou řekami Britské Kolumbie - značná část samic jsou podle nich samci, kteří prodělali změnu pohlaví.
Tým kanadských a amerických vědců, který vedla doktorka Karen Kiddová, provedl sedmiletou studii na uzavřeném jezeře v provincii Ontario, do něhož přidal syntetický hormon 17--etinylestradiol (poměrně běžná součást přípravků hormonální antikoncepce). Nakonec dosáhli úrovně znečištění, jaká je obvyklá u znečištěných vodních toků, tedy 5-6 ng/l, a sledovali, jaký vliv bude mít tato hormonální hladina v prostředí vliv na ryby Pimephales promelas (druh střevle, tzv. Fathead minnow, ryba žijící pouze v Americe, jež je pro podobné pokusy ideální). Ukázalo se, že ke změnám v pohlavním vývoji u těchto ryb došlo poměrně záhy, gonády samců se změnily na vaječníky, samicím se významně snížila plodnost, což mělo za následek, že již po dvou letech došlo v jezeře k výraznému poklesu populace těchto střevlí.
Syntetickými hormony jsou ale ohroženi i další živočichové - švédským odborníkům z Uppsalské univerzity se například podařilo dokázat jejich vliv na schopnost rozmnožování u žab. Tým v čele s profesorkou Cecilií Bergovou porovnával vývoj dvou skupin pulců skokana hnědého (Rana temporaria) - jedna skupina se vyvíjela v čisté vodě, druhá pak ve vodě, která obsahovala syntetické hormony z antikoncepce v koncentraci, která je běžná pro životní prostředí. U první skupiny se polovina pulců vyvinula v samce, polovina v samice, ve druhé skupině však vědci zaznamenali pouze samice. V současnosti se hovoří rovněž o vlivu přítomnosti estrogenů ve vodě na rozmnožovací schopnosti krokodýlů či želv.
„Dnes už s jistotou víme, že PPCP ovlivňují populace vodních živočichů, mají vliv na jejich rozmnožování a tím i uplatnění v konkurenci. Navíc musíme vzít v úvahu globální změny klimatu a lokální scénáře jejich dopadů. Například ve střední Evropě se předpokládá významný úbytek letních srážek a tím i pokles průtoku v řekách, které jsou recipienty odpadních vod. To bude mít při stálé produkci odpadních vod za následek obecné zvýšení koncentrací specifických polutantů ve vodních tocích,“ dodává Josef Fuksa.
Bezpečná voda z kohoutku


Problém představuje rovněž odstraňování těchto látek v čistírnách odpadních vod. Většina PPCP totiž přichází v polárním stavu, takže nesorbuje na kal, navíc některé z nich jsou zcela rezistentní - například antiepileptika nebo cytostatika. Možnosti odbourávání PPCP v klasických čistírnách odpadních vod tak v současné době spočívají v udržování vysokého stáří kalu a v použití membránových technologií, vědci se zaměřují rovněž na biofilmové technologie čištění vody nebo její ošetření UV zářením. V úvahu, byť zatím pouze v teoretické rovině, přichází i oddělený sběr moči. Obecně se však dá říci, že zatím není znám způsob jak účinně odstranit z vody veškeré PPCP, a není tedy vyloučeno, že se ve velmi malém (podle některých odborníků zanedbatelném) množství vyskytují v pitné vodě.
Nedávno se v některých českých médiích objevila zpráva, že kvůli koncentracím estrogenů pocházejících z hormonální antikoncepce je nebezpečné pít pražskou vodu „z kohoutku“. Někde se objevila i varování, že především muži by se této vodě měli vyhýbat, protože hrozí, že podobně jako rybí samci ztratí možnost rozmnožovat se nebo že jim dokonce začnou růst prsa. Většina odborníků však považuje takové obavy za přehnané a nesmyslné.
Ačkoli čističky nezachytí stoprocentní množství estrogenů, zachytí převážnou většinu, takže případné hormony, které se ke spotřebiteli dostanou vodou z kohoutku, se vyskytují v zanedbatelné koncentraci. „U nás se navíc pitná voda z velkých řek, které jsou znečištěny nejvíce, nevyrábí, takže zatím velké důvody k obavám nejsou,“ podotýká RNDr. Fuksa. Zároveň však považuje společenský zájem o estrogeny za první krok k zájmu o farmaka v prostředí vůbec.
Předávaná rezistence


Z dlouhodobého hlediska představují ve vodních zdrojích poměrně závažný problém také antibiotika. Jednak totiž snižují efektivitu bakterií, které přirozeně rozkládají živiny, především ale zvyšují rezistenci bakterií právě vůči těmto lé18 kům. Obecně se rezistence bakterií rozděluje do dvou skupin. První z nich je primární, tedy přirozená, která je dána samotným druhem bakterie a jejími vlastnostmi. Je však poměrně vzácná.
Jako příklad patogenu primárně rezistentního k některým antibiotikům uvádí RNDr. Jaroslav Spížek, CSc., ve svém článku „Rezistence na antibiotika“ (časopis Vesmír č. 78, leden 1999) bakterii Pseudomonas aeruginosa - většina jejích kmenů byla vůči antibiotikům odolná hned od počátku užívání těchto léků. Druhou skupinou je rezistence získaná. Ta vzniká jako důsledek nejrůznějších mutací či genetických přenosů a objevuje se zpravidla několik let po objevu nového antibiotika (viz tabulka).
Vědci se k myšlence, že za zvyšování rezistence může i přítomnost antibiotik v životním prostředí, většinou přiklánějí. Zatím však neexistují jasné důkazy, že může být pro člověka nebezpečné koupání ve vodě či konzumace ryb, které rezistentní kmeny bakterií obsahují. Zjištěné množství rezistentních bakterií totiž v současnosti není tak velké, aby představovalo akutní ohrožení. Podle profesora Petera Collinga z Australské národní univerzity je však pouze otázkou času a nastavení vhodných podmínek, než se zmíněné bakterie namnoží ve velkém.
Dalším problémem je podle něho fakt, že se geny způsobující odolnost bakterie vůči antibiotikům mohou spontánně přenést do dalších bakterií (in „Antibiotika v odpadních vodách“, www.osel.cz). Mají totiž schopnost předávat si geny rezistence vůči antibiotikům mezi sebou. To potvrzuje i RNDr. Fuksa: „Horizontální genetické přenosy informací, včetně genů pro rezistence, probíhají mezi bakteriemi celkem běžně i v přírodě.
Koncentrované systémy (jako čistírny odpadních vod, ale i sedimenty a biofilmy v tocích) tyto procesy podporují -jsou zde relativně vysoké koncentrace mikroorganismů různých typů, vysoké koncentrace organických substrátů, stálá zátěž specifickými polutanty atd. Ve společenstvu pak mohou selektovat kmeny, které takto získají výhodu - dokáží přežít v jinak nevýhodném prostředí, metabolizovat neobvyklý substrát apod. Z ekologického hlediska lze předpokládat, že po ztrátě této výhody (toxický vliv nebo neobvyklý substrát zmizí) ze společenstva zase vymizí.“
Paradox čistých řek


PPCP jsou látky obecně prospěšné, nelze je v žádném případě omezit či zakázat, je však nutné s nimi počítat také jako s polutanty. Specifický je na PPCP rovněž fakt, že hlavními znečišťovateli nejsou výrobci, jak tomu bylo u klasických polutantů, ale v podstatě každý člověk, který kdy užíval léky či použil běžný kosmetický prostředek. „Jakost vody v řekách je v porovnání se situací například ještě před 20 lety o mnoho lepší, klasické polutanty z průmyslové výroby se podařilo významně eliminovat díky výstavbě moderních čistíren odpadních vod, nároky na čistotu vody se neustále zvyšují.
Do popředí se tak dostávají polutanty specifické, jako jsou právě PPCP, které produkujeme vlastně všichni. Jejich spotřebu samozřejmě není možné kontrolovat, do budoucna je však třeba zaměřit se na kontrolu výroby a především optimalizovat procesy v čistírnách odpadních vod,“ shrnuje RNDr. Josef Fuksa. „PPCP jsou mikroorganismy kometabolizovány s běžnými ,hlavními‘ zdroji organického uhlíku (např. splašky).
Problém je dnes paradoxně v tom, že řeky jsou relativně čisté a s degradací PPCP v takovém systému nemůžeme počítat. Druhý problém spočívá v tom, že PPCP velmi pravděpodobně zavádějí do ekosystémů nové vlivy a ,signály‘, které mohou podstatně ovlivnit vývoj vodních společenstev. O tom zatím víme málo (viz endokrinní disruptory a antibiotika), a řešení problému je tak zatím prakticky jen na straně čištění odpadních vod.“
Hartusil

Člen
# Zasláno: 29 Led 2012 14:23


Estrogeny nemají svůj původ jenom ve farmacii. Ale světe div se, také v pracích prostředcích.Více na http://www.dongemini.cz/articles/polemika


Hartusil
Vaše odpověď
Tučné  Kurzíva  Podtržené  Odkaz na obrázek  Insert YouTube video   URL    vypnout *Co to je?


   :) ;) :-p :-( :-D smirk :up: :down: :up2: :hi: :clapping: :handshake: :smile: :tease: :wait: :giggle: :winking: :laugh: :cool: :confused: :nodding:
Další smajlíci Zakázat smajlíky
» Uživatelské jméno  » Heslo 
Do diskuse mohou přispívat jen registrovaní uživatelé. Zadejte své přihlašovací jméno a heslo, nebo se zaregistrujte.

[ANTISPAM] Zadejte pismeno "J" zde:
 
Právě online: Hosté - 1
Členové - 1 [ vlaydimir ]
Nejvíce uživatelů online: 409 [21 Led 2021 16:35]
Hosté - 409 / Členové - 0


Powered by forum software miniBB™ © 2001-2007
TOPlist