tetsuo
len
|
# Zaslno: 1 Pro 2010 09:13 - Zmnil/a: tetsuo
Nezavisly zdroj:
http://galenus.cz/aminokyseliny-potreba-aminokysel in.php
+
http://galenus.cz/vyziva.php#bilkoviny
__________________________________
Tomuto zdroji muzes a nemusis verit. Na druhou stranu se zde dozvis podrobnosti, ktery jinde nejsou uvadeny, protoze jsou samozrejme problematicky. Hodne lidi urcity informace nerado slysi, protoze by jim to podkopavalo jejich dosavadni presvedceni.
http://www.nutri-exact.cz/article_det.php?clanek=T oxicita-%28jedovatost%29-proteinu&to=40
http://www.nutri-exact.cz/article_det.php?clanek=C asovani-proteinu&to=28
http://www.nutri-exact.cz/article_det.php?clanek=K dy-jsou-nutne-vyvazene-aminokyseliny?&to=66
http://www.nutri-exact.cz/article_det.php?clanek=Z kratky-NPU,-PER,-AAS,-PDCAAS&to=71
http://www.nutri-exact.cz/article_det.php?clanek=A rginin-a-histidin-%96-esencialni-aminokyseliny-pro -sportovce&to=74
http://www.nutri-exact.cz/article_det.php?clanek=S yrovatkovi-popletove&to=161
http://www.nutri-exact.cz/article_det.php?clanek=S yrovatkovi-popletove-2-%96-stravitelnost&to=164
http://www.nutri-exact.cz/article_det.php?clanek=A minokyseliny-a-sportovni-vyziva&to=203
________________________________
Toxicita (jedovatost) proteinů
Datum: 10-05-2007
Autor: P. Novák
Vysoké dávky bílkovin jsou typické pro některé skupiny obyvatelstva. Jednou z těchto skupin jsou sportovci, zejména zabývající se sporty, kde zvýąený příjem bílkovin je tradován jako klíč k úspěchu ve sportovním tréninku. Je to v první řadě body-building nebo jiné formy posilování, vzpírání, úpolové sporty, některé atletické disciplíny. Sportovní zátěľ přináąí celkově vyąąí metabolický obrat spojený s větąí chutí k jídlu. Pokud sportovec přijal názor, ľe má zvýąit příjem proteinů a má na to dostatek financí, nic nestojí v cestě vyplnit přání: „Mít bránu pekelnou, to by se otáčelo klíčem!“ (W. Shakespeare, Macbeth).
V čem spočívají rizika předávkování bílkovin a jak k nim u sportovců dochází?
1/Celkově vysoký příjem bílkovin. Obecně sem patří nesmyslně vysoké dávky, které organismus naprosto nepotřebuje. Tyto mylné informace jsou často zapříčiněny ąpatným překladem některých cizojazyčných článků nebo záměnou mnoľství bílkovin uváděných v přirozeném nebo „tabulkovém“ stavu. Typicky 1000 g masa můľe někdo přeloľit nebo chápat jako 1000 g proteinu, ale 1000 g masa obsahuje čistých proteinů pouze kolem 150-220 g. Zejména vadné jsou překlady některých amerických článků, kde se při udávání mnoľstevních jednotek jeątě nepouľívá soustava SI (celosvětově doporučená od 80. let). Kromě toho někteří sportovci rádi „mlľí“ o skutečně přijatých dávkách proteinů nebo nenápadně doporučují vysoké dávky proteinových výrobků od firmy, která je sponzoruje. Jiľ z hlediska celkových moľností organismu je potřeba si uvědomit, ľe organismus je za optimálních podmínek schopen strávit nejvýąe 350 g čistého proteinu denně. Ovąem naplnění těchto podmínek není u kaľdého moľné jiľ fyziologicky výkonností trávicí soustavy.
Daląím limitujícím faktorem je individuální stravitelnost (nebo spíąe nestravitelnost) jednotlivých druhů přijímaných bílkovin. Do tohoto odstavce patří i celkový nadměrný příjem stravy (vąech ľivin), pro který existuje lidový termín zvaný „rozeľranost“. Je to dáno tím, ľe člověk jako biologický druh nemá regulační mechanismy na omezení příjmu stravy. Při postupném zvyąování dávek se zvyąuje schopnost organismu pozřít vyąąí mnoľství stravy. Pozor, neznamená to, ľe se tím úměrně zvyąuje schopnost tyto přijaté ľiviny strávit a vyuľít. Větąina lidí si myslí, ľe to co pozřou, tak také stráví. Je to omyl! Totiľ obsah trávicí soustavy je z hlediska fyziologického povaľován za sloľku MIMO ORGANISMUS. Do organismu se dostane teprve to, co je stráveno a projde stěnou střeva do krevního oběhu. V praxi to tedy vypadá tak, ľe při extrémních dávkách stravy dotyčný jedlík do značné míry funguje spíąe jako její průběľný ohřívač.
2/ Nevyváľenost zastoupení jednotlivých aminokyselin, které v přijímané stravě jsou kaľdá zastoupena v jiném mnoľství, neľ kolik organismus ve skutečnosti potřebuje. Tato rizika jsou definována dvěma fyziologickými zákony:
A/ Rubnerův zákon limitní aminokyseliny. Vyuľití aminokyselin z bílkovin závisí na obsahu nejméně zastoupené (limitní) esenciální aminokyseliny. Je to jako kdyľ máte sud a v něm je v různé výąi několik otvorů. Ten nejniľąí otvor určuje, jak se sud naplní.
B/ Wolfův zákon nadbytku esenciálních aminokyseliny. Esenciální aminokyselina ve více neľ čtyřnásobném nadbytku (neľ činí její doporučené zastoupení) poruąuje metabolismus ostatních aminokyselin. Zdravotní ohroľení v tomto případě je velmi aktuální.
Z běľné stravy, pokud není speciálně vyváľená, se vyuľije u nesportující populace pouze kolem 60% obsaľených aminokyselin, u sportovců obvykle jeątě méně (uvedeno níľe), a zbytek organismus musí pracně likvidovat.
U sportovců je k poruąení výąe uvedených „aminokyselinových zákonů“ zvýąená dispozice. Je to dáno tím, ľe mezi esenciální aminokyseliny se u sportovců započítávají také daląí dvě aminokyseliny, a to je ARGININ a HISTIDIN. Ty jsou povaľovány za esenciální u dětí, lépe řečeno při rychlém metabolismu (růstu) organismu. Esenciální jsou proto, ľe jejich přeměna z jiných aminokyselin je sice moľná, ale je velmi pomalá. Ale trénink a následná superkompenzace (růst) svalů také představuje rychlý metabolismus. Takľe u dospělých osob s běľnou tělesnou zátěľí se nic neděje, ale pokud se jedná o děti nebo sportovce, tak nutně musí být dostatečně zastoupeny.
Nevyváľenost aminokyselin a rizikovost proteinu je často způsobena také tím, ľe sportovec si z různých důvodů (reklama, finance) obvykle oblíbí nějakou bílkovinu a tu ve stravě přijímá v mnohem vyąąí míře neľ ostatní typy bílkovin.
Do této skupiny problémů patří rovněľ celkově malá pestrost daląích přijímaných bílkovin. Trpí tím i nesportující populace. Různé zdroje bílkovin by se měly střídat, a to nejen ľivočiąné, ale i rostlinné. Tady uľ nejde o zastoupení aminokyselin, ale o jejich vyąąí sloľky, coľ jsou oligopeptidy a peptony.
Pro pochopení je to tak, ľe bílkovina kdyľ se tráví, tak se ątěpí na menąí části (oligopeptidy a peptony, je to jako kdyľ dělíte řetěz na kratąí úseky). Jiľ tyto kratąí části procházejí stěnou střeva do krevního oběhu, k rozloľení proteinu aľ na úroveň čistých jednotlivých aminokyselin ve střevě ani nemusí docházet. A právě tady tyto kratąí řetězce mohou postupně organismu začít vadit, pokud je dostává stále a ve vysokých dávkách. Nechovají se totiľ jako čisté „chemické“ aminokyseliny, ale ponechávají si i některé vlastnosti původní bílkoviny a nebo jsou jinak biologicky aktivní. Postupně můľe dojít k tomu, ľe organismus na takovouto bílkovinu začne reagovat negativně, jako na látku, způsobující alergickou reakci, typicky například cizí bílkovinu.
Velmi nebezpečné z tohoto hlediska jsou dva typy proteinů. První je sérová mléčná bílkovina, neboli syrovátkový protein (whey protein). Ten má tu vlastnost, ľe organismus jej právě dokáľe vstřebávat natrávený jiľ na úroveň peptonů, čili dost dlouhých řetězců. Bílkovina je tím sice dobře stravitelná, ale takto dlouhý řetězec potom můľe při dlouhotrvajícím příjmu vysokých dávek v krevním oběhu působit jako cizí bílkovina a postupně vyvolá imunitní reakce různé intenzity. Nevýhodou (nebo výhodou?) je, ľe tyto reakce se mohou začít projevovat aľ po poměrně dlouhé době, protoľe naątěpené syrovátkové bílkoviny obvykle okamľitou reakci nevyvolají. Druhou ukázkově problematickou bílkovinou opačně s velmi rychlou reakcí je lepek (gluten), bílkovina obilovin (pąenice, ľito, ječmen, oves, triticale). Jeho čtyřmolekulové řetězce s vysokým obsahem glutaminu (Pro-Ser-Gln-Gln nebo Gln-Gln-Gln-Pro) jsou alergeny pro část populace, jako nemoc zvaná celiakie. Při extrémní citlivosti mohou tyto osoby být alergické i na čistý glutamin. Ovąem ani dlouhodobý trvalý příjem lepku u osob bez typicky alergických reakcí nemusí být bez následků. Velmi častým doporučením při zhorąené činnosti ledvin nebo jater je změna rostlinných bílkovin, místo klasických obilovin je nahradit pohankou, prosem (jáhly), amarantem, kukuřicí, rýľí.
Alergické reakce proteinového (nebo dusíkatého) původu mohou vyvolávat také korýąi („mořské plody“), vejce, ryby, araąídy, skořápkové plody, celer, hořčice, sezam, soja, fazole.
Nový web a fórum o posilování: http://www.body-test.cz/cs/
|
tetsuo
len
|
# Zaslno: 1 Pro 2010 09:14 - Zmnil/a: tetsuo
3/ Velký metabolický obrat svalových bílkovin. Při tréninku se „opotřebují“ svaly, coľ jsou také proteiny. Vznikají zde metabolity stejné, jako při trávení bílkovin (močovina, kyselina močová, amoniak, kreatinin). Takľe organismus je potom zatěľován v míře dvojnásobné, zvenku i zevnitř.
Čím ąkodí vysoký obsah bílkovin?
Sniľuje v organismu obsah vápníku, hořčíku a zinku, rovněľ draslíku, fosforu a síry. Nedostatek vápníku kromě zhorąené kvality kostí odvápněním způsobuje také náchylnost ke „sportovním“ zraněním, jako jsou natrľené svaly a ąlachy.
Nevyváľenost vápníku a hořčíku můľe být jednou z příčin svalových křečí. Nedostatek zinku je základním původcem tvorby akné (i takzvaného steroidního akné), sniľuje imunitu, plodnost, zpomaluje svalovou regeneraci a co je u muľů nejhorąí, působí nepříznivě na prostatu. Zejména při současném příjmu anabolických steroidů se tyto problémy s minerálními látkami dramaticky zvyąují.
Sniľuje se pH organismu. To způsobuje pokles vytrvalostní síly a obecné vytrvalosti.
Velmi nebezpečné jsou biochemické a fyziologické pochody, související s nadměrným metabolismem bílkovin a odstraňováním jejich zplodin. Hlavní orgány zapojené v této činnosti jsou ledviny a játra. V první řadě ledviny fungují tak, ľe mají vychytávat odcházející aminokyseliny a „vracet je do hry“, a odstraňovat při tom ostatní dusíkaté látky jiľ nepouľitelné, tedy kreatinin (odpad z kreatinu), močovinu, kyselinu močovou a amoniak. Amoniak je nejjedovatějąí a vzniká aľ při déletrvající zátěľi, coľ je ale stav u sportovců dost běľný, u kulturistů spíąe setrvalý.
Pokud ledviny nezvládají zpracovat výąe uvedené metabolity, začnou jim pomáhat také játra. Tedy v první řadě jak vidno trpí ledviny, a aľ potom jsou zatíľena játra. Čili jako prevence poąkození organismu slouľí v první řadě kontroly ledvin (vyąetření moči), kdeľto jaterní testy toho přílią neukáľou.<br /> Pokud ledviny a játra nestačí zpracovat a odstranit výąe uvedený dusíkatý odpad, můľe dojít ke zvýąení hladiny amoniaku v krvi, a tady začne „viditelný“ problém. Totiľ krevní řečiątě kolem mozku je snadno prostupné pro malé molekuly glukózy. Jenľe amoniak je jeątě menąí molekula a snadno do mozku proniká. A jako jedovatá látka ovlivňuje mozek a poąkozuje nervové buňky a výsledkem je sníľený duąevní výkon. Proto častý názor veřejnosti na kulturisty je ten, ľe jsou duąevně poněkud omezení.
Obdobně snadno průchodné pro glukózu jsou cévy vyľivující srdce, zde amoniak způsobuje poąkozování buněk srdečního svalu.
Zvýąený obsah dusíkatých látek zpomaluje svalovou regeneraci. Totiľ dusíkaté katabolity reagují s aminokyselinami a oligopeptidy v krevním řečiąti. Naváľou se na ně a vytvoří tím velké molekuly, které neprojdou z krve na místo určení a nemohou se vyuľít. Je to jako kdyľ se snaľíte velkou skříň pronést úzkými dveřmi.
Dlouhodobě a trvale se poąkozují ledviny. Moč je hustąí a ledviny jsou nuceny pracovat i povrchovými nefrony, dochází ke sklerotizaci glomerulů (klubíček, hlavních filtračních jednotek). Ledviny pracují celkově výrazně hůře a jsou náchylnějąí k infekcím (velmi nebezpečné!), čímľ se celkový stav dále zhorąuje. Více se mohou tvořit ledvinové kameny a můľe se zhorąovat náchylnost k poruąe metabolismu kyseliny močové (nemoc zvaná dna). Nejhorąí je, ľe navenek to vůbec nemusí být dlouhá léta vidět.
Zvýąený metabolismus bílkovin zvyąuje potřebu vitamínu B6 (pyridoxin) a niacinu. Pokud tím vznikne jejich nedostatek, organismus hůře vyuľívá bílkoviny a má sníľenou imunitu.
Nestrávené bílkoviny ve střevě nejsou organismem vyuľity a podléhají zpracování hnilobnými baktériemi ve střevě, které se začnou silně rozmnoľovat. Výsledkem je zvýąená tvorba toxických látek ve střevě, některé se zpětně vstřebávají do krevního oběhu, mají celkově negativní vliv na zdraví a některé jsou karcinogenní.
Neľádoucím „estetickým“ jevem je tvorba lipomů. Jsou to tukové bulky různé velikosti, jejichľ tvorbu podporují velké dávky bílkovin. Zatím nejsou přílią známy postupy, jak je zlikvidovat bez skalpelu.
Jak se vyhnout výąe uvedeným rizikům?
A/ V první řadě se snaľte o vyváľené zastoupení aminokyselin v přijímaných proteinech. Proteinové nápoje s nevyváľenými aminokyselinami, do kterých je přidán glutamin nebo BCAA (a nebo tam nejsou a je to jen uvedeno na etiketě, aby to hezky vypadalo), tak ty patří do minulého století. Laické vyvaľování aminokyselin některých potravin „od oka“ není také přílią spolehlivé a ani dost dobře moľné. Stravu se snaľte kombinovat tak, aby proteinová sloľka Vaąí výľivy byla sestavena z vyváľených proteinových nápojů nebo speciálních doplňků slouľících jako doplněk běľných zdrojů bílkovin z běľné stravy. Jinak se snaľte zaměřit zejména na velmi pestrou výľivu:
1/ z celozrnných zdrojů nejen z pąenice, ale i ostatních zrnin, jako je ľito, oves, pohanka, proso (jáhly), amarant (laskavec), kukuřice a rýľe. Brambory nekonzumujte ve velkých jednorázových porcích.
2/ různé druhy zeleniny, velmi vhodné jsou mraľené směsi.
3/ různé druhy ovoce, nebo alespoň 100% ą»ávy.
B/ Pamatujte si, ľe intenzivní trénink nebo růst svalů zvyąuje potřebu bílkovin o 25%, nikoliv o 250 – 300%, jak se snaľí namluvit některé reklamní články. U sportovců denní dávka bílkovin, pokud mají vyváľené zastoupení aminokyselin, stačí 1,25 g na 1 kg tělesné hmotnosti, zatímco u nevyváľených, coľ jsou běľné proteinové nápoje, tak tam se doporučuje 2,5 g na 1 kg. I pokud půjdete na maximum například při braní anabolických steroidů, nezvyąujte nad 1,6 g na 1 kg tělesné hmotnosti, protoľe to je stejné nebo spíą lepąí neľ přijímat nevyváľené 3 g proteinů na 1 kg tělesné hmotnosti, protoľe nezatěľujete tolik ledviny.
4/ Zvyąte příjem tekutin, pijte opravdu hodně. Zafixujte si do povědomí, ľe máte vypít nejméně 1 sklenici (0,25 aľ 0,3 litru) vody nebo jiného vhodného nápoje kaľdou hodinu během dne. Podpoříte tím činnost ledvin a chráníte je. Vhodné jsou také ledvinové a jaterní bylinné čaje. Celkově si chraňte ledviny a nezadávejte svým chováním příčinu k daląímu zhorąování jejich stavu.
Nový web a fórum o posilování: http://www.body-test.cz/cs/
|
